Myslím si, že opravdu každý člověk rád cestuje. Tedy alespoň já osobně neznám žádného člověka, který by mi řekl, že ho cestování nebaví a že ho spíše unavuje. Já patřím k těm lidem, kteří mají rádi cestování, protože si tím absolutně odpočinu. Taky si vzpomínám na svou první cestu, kdy jsem cestovala se svými rodiči do Chorvatska. A možná budete smát a myslíte si, že je to takové malé cestování, že Chorvatsko je úplně kousek a že tam byl každý. Tohle je pravda. Jenomže my jsme tam jeli autem, takže jsme to ještě vzali oklikou, takže nám cesta trvala snad o půlku déle, než kdybychom jeli přímo.

Ale mě to hodně baví. Měli jsme zapůjčený malý karavan, takže to bylo opravdu velice příjemné cestování. A tohle je ale taky velký zážitek. To mě v té době bylo asi devět let, takže jsou všechno vybavuji úplně živě. Není mi je dvacet sedm let a já jsem si řekla, že tohle bych si chtěla celé zopakovat. Opravdu je to velká zábava, když cestujete malým karavanem, někam daleko. A tohle mě vždycky lákalo a zajímalo a řekla jsem si, že až můj syn bude starší, až mi bude alespoň sedm let, tak taky pojedeme někam na dovolenou. Nejraději bych vycestovala zase do Chorvatska.

A navíc jsem taková hodně sentimentální, takže na Chorvatsko mám samé krásné vzpomínky, a to hlavně s rodiči. Bohužel otec už ale mezi námi není, takže jsem si řekla, že bych se chtěla oživit vzpomínky tak, že za dva roky bych chtěla jet se svojí maminkou a taky se svým synem do Chorvatska. Půjčíme si zase malý karavan a budeme vzpomínat i na našeho otce, který takhle kdysi s námi taky už dvakrát cestoval. A taky jste už někdy cestovali karavanem? Jaké na to máte vzpomínky? moje máma říkala, že jí tam jen vadilo to, že tam neměla svou velkou vanu a také relaxační křeslo. Myslím, že maminka je asi hodně zhýčkaná, když si na dovolené moc neodpočinula.