Jay Jay Okocha byl nigerijský ofenzivní záložník, jenž se proslavil svou fenomenální technikou, díky které byl občas přezdíván "Africký Maradona". K profesionálnímu fotbalu se dostal tak trochu kuriózně. V roce 1990 se vydal na dovolenou do Německa, kde za třetiligovou Borussii Neunkirchen hrál jeho kamarád Binebi Numa. Ten jej pozval na trénink týmu a Jay natolik zaujal trenéra, že mu druhý den nabídl profesionální kontrakt. 

Ačkoliv mu bylo 17 let, svými schopnostmi výrazně převyšoval zbytek týmu. Nebylo tak zvláštní, že se po relativně krátké době stěhoval o dům dál. Nejdříve pár měsíců hostoval v druholigovém Saarbrückenu a o rok později si jej všimli i v lize první. 
Další čtyři sezony strávil ve Frankfurtu, který hrál Bundesligu. Frankfurt nebyl nikterak významný německý klub, takže nedosáhl na žádný týmový úspěch. Ale nesmazatelně se zapsal do myslí fanoušků, nejen v rámci Německa. Okocha udivoval technickými finesami, zasekávačkami a věcmi, které by si jiní nedovolili ani na tréninku. Do dějin vstoupil zejména jeho gól proti Karlsruhe, kdy sám uvnitř pokutového území několika rychlými zasekávačkami vyřadil nejen celou obranu německého celku, ale také dnes už legendárního brankáře Olivera Kahna. Tato branka byla zvolena gólem roku. 

V roce 1996 však Frankfurt sestoupil a jeho největší hvězda se rozhodla tým opustit. Za 1 milion liber přestoupil do tureckého Fenerbahce. V Turecku strávil celkem dva roky. V 62 zápasech vstíil 34 gólů a s Fenerbahce získal dvě trofeje. 
Díky těmto individuálním výkonům si řekl o lukrativnější angažmá. V roce 1998 jej koupilo PSG za 14 milionů liber, což z něj v té době dělalo nejdražšího afrického fotbalistu historie. Pro srovnání za podobnou částku v té době přestupovali například Jaap Stam do Manchesteru United, Patrick Kluivert do Barcelony nebo Thierry Henry do Juventusu. Ve Francii strávil 4 roky. Kromě toho, že týmu pomohl ke dvěma trofejím, sehrál ještě jednu důležitou roli. Říká se totiž, že se stal mentorem mladého Ronaldinha, který teprve začínal v Evropě. 
Po MS 2002 znovu měnil dres. Tentokrát jako volný hráč, podepsal smlouvu v Boltonu. V anglickém týmu se stal miláčkem tribun. V první sezoně vstřelil gól roku a pomohl týmu se vyhnout sestupu. V tom dalším dotáhl Bolton k historicky prvnímu pohárovému finále. A dokonce dostal kapitánskou pásku. Tato pohádka však netrvala dlouho. Kvůli neshodám s vedením se nejdříve vzdal pásky a potom, když Bolton sestupoval do druhé ligy, požádal vedení o přestup, protože se mu nelíbil nedostatek ambicí klubu a také nedostatečné posílení kádru. 
Další sezonu tak strávil v Kataru. Pro mnoho hráčů by se to mohlo jevit jako konec kariéry, ale Okocha se tomu pokusil vzepřít. Na poslední sezonu podepsal smlouvu s druholigovým Hull City. Na své předchozí výkony již nenavázal a po 18 odehraných zápasech, kdy nevstřelil žádný gól, ukončil v roce 2008 kariéru.